Hlavní stránka Historie
PDF Tisk Email

 

HISTORIE - OBORY VZDĚLÁNÍ ZAKONČENÉ

MATURITNÍ ZKOUŠKOU

 

Vznik a vývoj zemědělského školství v Kadani

 

Poprvé v Kadani

Historie zemědělského školství v Kadani má své počátky již v roce 1848, t.j. po zrušení roboty, kdy po zániku poddanství vzniká snaha po středním odborném vzdělání rolnického dorostu nejen pro potřeby feudální šlechty, ale především pro výchovu příštích odborně vzdělaných správců, adjunktů a vůbec odborníků pro velkostatky a statky, především soukromých podnikatelů a majitelů. Tato potřeba odborně vzdělaného dorostu zapříčinila, že v roce 1861 začali kadaňští představitelé města uvažovat o zřízení zemědělské školy. Během následujícího roku opatřilo město spolu s okresním hejtmanstvím potřebné finanční prostředky, 2 učebny a menší výměru polností.
Na základě těchto skutečností bylo 7. října 1862 zahájeno vyučování na dvouleté rolnické škole (Ackerbauschule) v Kadani s vyučovacím jazykem německým.
Školu vedl prostý zemědělec František Doubrava z Turska u Mělníka. Na škole vyučovali 2 učitelé, kaplan František Hahnl společně s učitelem Augustou, který současně působil na kadaňské reálce. Do prvního ročníku této dvouleté odborné školy bylo přijato celkem 11 žáků. Vyučovacími předměty byly náboženství, zemědělství, chovatelství, zahradnictví, chmelařství, včelařství a základy chemie.
Ve školním roce 1863 byla škola přejmenována na praktickou rolnickou školu žateckého kraje (Praktische Ackerbauschule des Saazer Kreises). O rok později dostala právo veřejnosti. Řízením školy byl pověřen učitel J. Augusta, který působil na škole do roku 1872 a finančně ji zajistil. Od roku 1868 byla škola podporována značnými dotacemi tehdejšího ministerstva orby. To umožnilo řediteli Augustovi, aby roku 1870 koupil škole vlastní budovu, tzv. Luční mlýn (Wiesenmühle], čp. 456 v Kadani s pozemky ve výměře 5 ha a 32 a.

 

 

PhDr. Antonín Schneider

Od roku 1872 byl ředitelem školy PhDr. Antonín Schneider. Tomu se podařilo v poměrně krátké době ukončit stavební úpravy budov a potom se zcela věnovat dalšímu zařizování, vedení a vlastní správě školy. PhDr. Schneider nejen zvýšil odbornou úroveň školy, ale také zabezpečil stálou podporu státu, který od roku 1873 řešil otázky spojené s budováním zemědělských ústavů a jejich rozvoje. Kadaňská zemědělská škola se tak stala významnou odbornou zemědělskou institucí, vyhledávanou praktickými rolníky a respektovanou odbornými institucemi kraje.
V roce 1870 tu byla založena meteorologická stanice a od roku 1876 tu pracovala kontrolní stanice semenářská. Školní statek byl rovněž velmi úspěšný, což se projevilo na různých zemědělských a ovocnářských výstavách apod.

 

 

První maturity

Roku 1887 byla provedena reforma školy a ústav byl prohlášen tříletou zemědělskou střední školou (Landwirtschaftliche Mittelschule). Vedle ní byla současně otevřena zimní zemědělská škola (Landwirtschaftliche Winterschule), která se zaměřila na vzdělání synů rolníků. První maturity na střední zemědělské škole v Kadani se konali v létě roku 1890. V roce 1896 byl jmenován ředitelem školy Augustin Steiner. Za jeho vedení byla kadaňská škola v roce 1899 převzata do zemské správy a stala se královskou českou zemědělskou střední školou (Koenigliche Boehmische landwirtschaftliche Landesmittelschule). V roce 1896 je ustanoven nový dohlédací sbor nad střední zemědělskou školou. Tento dohlédací sbor, zvaný kuratorium, rozšířil majetek školního statku, který měl pak výměru půdy 25 h 17 a. Dále bylo provedeno přípravné řízení k zahájení stavby nových školních budov. Roku 1902 byla zahájena stavba a 7. ledna 1904 se konalo slavnostní otevření školy. V prvních letech 20. století dosáhla škola velkého odborného věhlasu. Ve školním roce 1901/02 měla už 6 aprobovaných profesorů a 6 výpomocných učitelů. Od školního roku 1904/05 se začaly zřizovat paralelní třídy prvního ročníku.
V roce 1914 byl jmenován po řediteli Steinerovi, který odešel do výslužby, ředitelem školy Oswald Hergl. Tento spravoval školu i během první světové války a velmi těžko se vyrovnával s válečnými potížemi.

 

 

Období první republiky

Dne 27. května 1919 složili ředitel Hergl spolu s ostatními členy profesorského sboru a zaměstnanci školy i statku slib věrnosti Československé republice. V červnu 1920 rozhodl Zemský výbor v Praze o přeměně kadaňské střední zemědělské školy na čtyřletou vyšší zemědělskou školu (Höhere landwirtschafliche Landesmittelschule). Poslední maturitní zkoušky absolventů tříleté školy se konaly v roce 1922. Významným byl školní rok 1921/22. V tomto roce byl při zemědělské škole otevřen nový typ ústavu pro dívky, totiž dvouletá zemská střední hospodyňská škola, později vyšší (Höhere Landeshaushaltungsmittelschule). Vedle této tu od školního roku 1924/25 existovala ještě jednoletá hospodyňská škola. V roce 1925 se stává ředitelem školy Dr. Josef Reinelt. Řídil školu až do konce druhé světové války a byl tak posledním ředitelem školy s vyučovacím jazykem německým. Od roku 1926 byla vyšší zemědělské škole podřízena též rolnická odborná škola, která se stala v roce 1932 zemskou školou. V roce 1926 byl při škole státní pedagogický seminář (Das staatliche pädagogische Seminar) pro vzdělávání učitelek hospodyňských škol. V roce 1938 byla zrušena střední hospodyňská škola.
Z dochovaných materiálů vyplývá, že kadaňská vyšší zemědělská škola a školy s ní spojené, které v posledních 10 letech před vypuknutím druhé světové války sloužily jako ústavy německé, měli dobré jméno na veřejnosti.

 

 

první ředitel české zemědělské školy - RNDr. Miroslav Servít

Na vyšší zemědělské škole pokračovalo vyučování za 2. světové války až do března 1945. Pak bylo vyučování zastaveno. Do školy se nastěhovala německá armáda a zřídila tam vojenskou nemocnici. Tím se nadobro uzavřela kapitola německých zemědělských škol v Kadani.
Od října 1945 začalo nové historické období ve vývoji kadaňského zemědělského školství. Vyučovacím jazykem se stala čeština.
Prvním ředitelem české, tehdy vyšší rolnické školy v Kadani byl jmenován RNDr. Miroslav Servít z Kuklen u Hradce Králové. Pro školní rok 1945/46 bylo přijato do 1. ročníku 45 žáků. Prvním učitelem na vyšší rolnické škole byl Ing. J. Štěpek ze Slaného. Teprve v roce 1946/47 byl sbor doplněn o další 3 členy.
Koncem června 1950 skončil se svou činností na této škole RNDr. Servít. Byl nucen odejít do důchodu. Přijal potom místo učitele jednotřídní národní školy v malé vesnici Petlery u Klášterce n. Ohří. RNDr. Servít byl mezinárodně uznávaný přírodovědec v oboru morfologie mechů a lišejníků. Současně byl zkušeným a výborným pedagogem. Mezi jeho povahovými vlastnostmi vynikala především pracovitost, laskavost, nezištnost, slušnost a skromnost. Všichni, kdo ho znali vzpomínají na něj s obdivem a úctou. Zemřel zapomenut v roce 1959 v Libonicích u Hořic v Podkrkonoší.

 

 

1948-1962

V roce 1949/50 bylo zahájeno vyučování na základní odborné škole zemědělské v budově bývalé hospodyňské školy. V tomtéž roce začalo pracovat Sdružení rodičů a přátel školy při vyšší rolnické škole v Kadani.
Ve školním roce 1950/51 přejalo správu zemědělských škol od ministerstva školství ministerstvo zemědělství a došlo k zavedení tzv. specializace. Zemědělské školy se specializovaly na pěstitelské, chovatelské, ekonomické a mechanizační obory. Kadaňská škola se stala školou pěstitelskou a je přejmenována na vyšší rolnickou školu (VRŠ). Po zrušení hospodyňské školy byla ustavena koedukovaná jednoletá základní odborná zemědělská škola, která se změnila v roce 1951 na dvouletou. V tomtéž školním roce byla otevřena při vyšší rolnické škole v Kadani jednoletá škola pro předsedy JZD a kurs pro agronomy STS Prunéřov.
V roce 1952/53 došlo k reorganizaci školství. Vyšší rolnická škola byla změněna na zemědělskou technickou školu (ZTŠ). Tuto reorganizaci si vynutila násilná kolektivizace našeho zemědělství komunistickým totalitním režimem. Úkolem středních zemědělských technických škol bylo vychovávat dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků pro tzv. socialistickou zemědělskou velkovýrobu, tj. státní statky, JZD a STS.
V tomto roce končila také druhým ročníkem dvouletá základní rolnická škola a začal první ročník zemědělské mistrovské školy zřízené při ZTŠ v Kadani. V roce1954/55 byl zahájen nový typ studia při zemědělské technické škole, a to dálkové studium pracujících. Toto studium umožňovalo posluchačům získat bez přerušení zaměstnání odborné vzdělávání. Ve školním roce 1957/58 se poprvé konaly na kadaňské ZTŠ závěrečné zkoušky dálkového studia oboru pěstitel a chovatel. Současně koncem tohoto školního roku byly uskutečněny přijímací pohovory do pětiletého dálkového studia.

 

 
1962-1984

Ve školním roce 1962/63 byl utvořen celkový systém zemědělského školství v okrese Chomutov. Zemědělské školství zahrnovalo tak v rámci okresu výchovu mládeže i dospělých pracovníků pro kvalifikovaná dělnická povolání a středně technických zemědělských pracovníků. Od září 1961 byla soustředěna výuka výlučně do Kadaně. Z tohoto důvodu byla také přestěhována do Kadaně zemědělská mistrovská škola z Údlic.
Na podzim roku 1962 oslavila Střední zemědělská škola v Kadani sté výročí zemědělského školství. V roce tohoto významného jubilea měla škola 232 žáků v osmi koedukovaných třídách. Z uvedených 232 studujících bylo 150 děvčat. Byla tak překonána bariéra názorů o nevhodnosti studia zemědělských profesí pro dívky. Většina absolventek SZTŠ v Kadani se na svých pozdějších pracovištích v nejrůznějších profesích zemědělského zaměření osvědčila velmi dobře, zejména v odborné činnosti. Velmi často předčila i své spolužáky - chlapce. Tím prokazovala vhodnost studia na SZTŠ i pro dívky.
V celé naší vlasti mají 140letou tradici pouze dvě zemědělské školy. Je to střední zemědělská škola Chrudim s vyučovacím jazykem českým od svého vzniku a střední zemědělská škola v Kadani s vyučovacím jazykem německým a od října 1945 českým.
V roce 1966 na podzim byly navázany tzv. družební styky se dvěma odbornými zemědělskými školami v bývalé NDR, a to s Fachschulle für Landwirtschaft in Zwickau a Fachschulle für Landwirtschaft in Gross Beuthen. Od prvního září 1969 existovala na škole pouze jediná forma studia. Bylo to denní studium v oboru pěstitel - chovatel. Třetí ročník dálkového studia byl rozpuštěn. Hlavní důvod byl ten, že posluchači neplnili základní studijní povinnosti. Tím na delší čas skončilo dlouholeté období mimořádných forem odborného vzdělání. V tomto školním roce studovalo v osmi třídách 190 žáků.
V roce 1962 bylo ve škole zřízeno středisko vědeckotechnických informací s působností pro celý tehdejší Severočeský kraj. Úkolem střediska bylo soustřeďování a popularizace informací o novinkách zemědělského vědeckého výzkumu pro potřeby výuky odborným předmětům. Středisko sloužilo i potřebám zemědělských závodů v okrese. Dalším úkolem byl styk s knihovnami, zemědělskými výzkumnými ústavy, Československou akademií věd a odbornými školami v zahraničí.
Ve školním roce 1971/72 byly pozměněny přijímací zkoušky na střední školy. Byla zavedena zkouška z tzv. profilujícího předmětu. Na středních zemědělských školách byla tímto předmětem biologie, takže přijímací zkoušky se konaly z českého jazyka, matematiky a biologie. Z českého jazyka a matematiky ústně a písemně, z biologie pouze ústně.
Ve školním roce 1975/76 měla škola 205 žáků a počet dívek a chlapců byl téměř vyrovnaný (100 dívek a 105 chlapců). Přijímací zkoušky konali 83 žáci a přijato bylo 70 žáků.
V roce 1977/78 byl otevřen první ročník dálkového studia oboru pěstitele. Tím se vyhovělo požadavkům Státního statku Chomutov. Do prvního ročníku tohoto dálkového studia nastoupilo 28 posluchačů. V tomto roce bylo na škole v řádném studiu 225 žáků, z toho 105 dívek a 120 chlapců.
V následujícím roce 1978/79 navštěvovalo v řádném denním studiu školu 247 žáků, z toho 120 dívek a 127 chlapců. V pokračujícím dálkovém studiu bylo 17 posluchačů. Školní rok 1979/80 se vyznačoval tím, že ve všech ročnících byla již specializace a to v oboru pěstitel a paralelně v oboru chovatel. Pěstitelské ročníky byly označovány písmenem P a ročníky chovatelské písmenem CH.
V roce 1980/81 byli poprvé přijímáni do prvních ročníků středních škol žáci z osmých tříd základních škol. Na naší školu byli přijati žáci a žákyně z osmých tříd základních škol do oboru pěstitelství, ale do oboru chovatelství byli přijati žáci a žákyně devátých tříd základních škol. Ze 100 přihlášených žáků bylo do obou oborů celkem přijato 76 žáků.
V následujícím roce 1981/82 měla škola 280 žáků (145 dívek a 135 chlapců). V pátém ročníku dálkového studia bylo 15 žáků.
V roce 1982/83 studovalo ZTŠ v Kadani v řádném studiu 269 žáků a externě 2 žáci.

 
 

 

Škola má počítače, ale je bez tělocvičny

V roce 1983/84 se započalo s přípravou pedagogických pracovníků k vyučování podle tzv. nové výchovně - vzdělávací soustavy, která začala od prvních ročníků středních škol v roce 1984/85. V tomto roce se změnil název školy na ‘’Střední zemědělskou školu Kadaň ‘’ (SZeŠ).
V roce následujícím došlo k modernizaci výuky v rámci výpočetní techniky. Učebna výpočetní techniky byla vybavena jedním počítačem Robotron a třemi počítači IQ 151. Slabým místem ve vybavení školy zůstal i nadále letitý problém vlastní tělocvičny. Kadaňská střední zemědělská škola byla tak jedinou v celém kraji, která neměla tělocvičnu.
V květnu 1985 se konali přijímací zkoušky do prvního ročníku dálkového studia. Přijato bylo 40 posluchačů, většinou pracovníků Státního statku, o. p. Chomutov.
Z tradičních akcí školy získala širokou popularitu mezi žáky kadaňských škol i veřejnosti každoročně pořádaná výstava ovoce a zeleniny a aranžérských prací žáků školy. Byla doplněna výstavou drobného hospodářského zvířectva.
V roce 1990 se učilo už podle nových osnov a zrušila se specializace oboru pěstitelství a chovatelství. Každá třída se rozdělila na dvě samostatné větve se zaměřením na provoz (tuto větev studovali převážně chlapci) a služby, kde se vzdělávaly většinou dívky. Tato koncepce se postupně ukázala jako nevyhovující, a proto se od školního roku 1993/94 zemědělská škola zaměřila na výchovu odborníků-soukromě hospodařících rolníků a pracovníků činných v zemědělské zprávě. Hlavním studijním zaměřením je od té doby provoz zemědělských podniků a marketing.
Protože se předpokládalo, že o studium tohoto směru budou mít zájem převážně chlapci, byla při zdejší zemědělské škole počínaje školním rokem 1992/93 zřízena také rodinná škola. Rozhodnutím MŠMT byl k 1. 2. 1992 změněn název školy na Střední zemědělská a rodinná škola v Kadani (SZeRŠ). Tato škola navázala na tradice bývalých hospodyňských a rodinných škol. Jejím úkolem bylo vychovávat absolventky, které by byly nepostradatelnými pomocnicemi soukromých podnikatelů. Děvčata byla odborně připravována pro uplatnění v dětských kolektivech, též v individuální péči o dítě, v sociálních a komunálních službách, provozovnách společného stravování a především měla záskat předpoklady stát se dobrými manželkami, protože studovala nejen zdravotní a rodinnou výchovu, ale i vedení domácnosti. Studentky byly vedeny k estetickému cítění, k zvládnutí přípravy a úpravy pokrmů a také ke zručnosti v šití i jiných ručních pracích. V učebních plánech se nezapomělo ani na základy psychologie a pedagogiky. Absolventky této rodinné školy se během celého studia věnovaly práci s počítačem. Studentky oboru Ekonomicko-administrativní služby studovaly také ekonomiku, marketing a účetnictví. Pro potřeby praktického vyučování byla zřízena výuková kuchyně a šicí dílna, vybavena moderními šicími stroji. Celkem absolvovaly novodobou rodinnou školu v Kadani čtyři ročníky, poslední ve školním roce 1998/99. Pak byla rodinná škola rozhodnutím MŠMT zrušena.

 

 

Současnost

Dne 17. června 1992 byl dořešen dlouholetý problém výuky tělesné výchovy, když byla zkolaudována a předána do využívání moderní tělocvična, která má parametry pro pořádání mezinárodních halových her. Tělocvična byla postavena v rekordně krátké době. V říjnu 1991 bylo započato s terénními úpravami a s budováním základů. Za osm měsíců pak byla tělocvična předána do užívání.

 

 

Znovuodhalení soch Dr. A. D.Thaera a J. von Liebiga

Slavnostní odhalení restaurovaných pomníků stojících před školou proběhlo v sobotu 8. 11. 2003 v 10 hodin.

s3 small s5 small s7 small s23 small s24 small
liebig2 small s21 small liebig3 small liebtab small  
 
 

 

ŠKOLNÍ STATEK

 

Poprvé v roce 1901

Na základě dochovaných dokladů zjišťujeme, že školní statek v roce 1901 hospodařil na pronajatých pozemcích. V roce 1902 byla schválena výstavba hospodářských budov, která byla ukončena v roce 1903.
V roce 1904 měl školní statek výměru 25,17 ha půdy vedle menší plochy pronájmu. Tato výměra se až do roku 1945 příliš nezměnila. V tomto roce měl statek 28,80 ha vlastních pozemků a 21,28 ha ploch pronajatých, celkem tedy činila výměra 50,60 ha zemědělské půdy.

 

 
Od konce 2. SVĚTOVÉ války do roku 1956
Po skončení druhé světové války v červnu 1945 byl vydán školní statek pod národní správu. V červenci pak byla národní správa zrušena a statek přešel do vlastnictví Zemského národního výboru v Praze. Tento jmenoval správcem Ing. Ludvíka z rolnické školy v Rakovníku. Ten vedl statek do 15. 9. 1945, kdy byl jmenován správcem Ing. Josef Štěpánek, první učitel tehdejší vyšší rolnické školy v Kadani. Ing. Štěpánek školní statek převzal a řídil až do 2. května 1948. V době převzetí měl školní statek výměru 50,53 ha zemědělské půdy.
Z živého inventáře bylo převzato 12 kusů krav, 9 kusů mladého dobytka, 9 kusů chovných prasnic, 2 páry tažných koní a 1 hříbě.
Z mrtvého inventáře byly převzaty následující stroje a nářadí: 5-tistopý samovazač, 1 traktor Hanomag, 1 secí stroj, 1 mlátička s lisem, 2 elektromotory, 1 valník, 2 staré žací stroje, potahové vozy a potahové brány.
Školní statek prošel celou řadou podstatných změn, zejména po roce 1948, kdy docházelo k postupné násilné kolektivizaci a zemědělství a započalo se s důlní činností. Vznikaly Doly Nástup Tušimice.
Od roku 1949 přešlo řízení zemědělských škol a tím i statků na ministerstvo školství, věd a umění v Praze. Ale od roku 1950 pak řídilo školní statky ministerstvo zemědělství.
V roce 1953 byla zřízena Krajská správy školních statků. Protože v rámci reorganizace krajů došlo i ke změně okresů, byl školní statek spravován Krajskou správou Plzeň a Karlovy Vary se sídlem v Plzni. Od 1. dubna 1955 byla Krajská správa školních statků v Ústí nad Labem rozšířena i na bývalý kraj Karlovy Vary.
V následujícím roce však byly tyto instituce zrušeny a rozhodnutím o převodu zemědělských technických škol do přímé správy ministerstva zemědělství a lesního hospodářství přešlo i řízení školního statku v Kadani, a to od 1. 6. 1956. Avšak brzy po této reorganizaci převzalo jak školu, tak i školní statek školské oddělení Zemědělské správy rady KNV.
 
 

 

50. léta 20. STOLETÍ

Padesátá léta se vyznačují značnými pohyby půdy. V roce 1956 byla za pomoci pracovníka střední zemědělské školy v Kadani a okresní kartografie a geodézie upřesněna půdní držba. Zjištěná výměra činila 120,40 ha. Další pohyb půdy pokračoval i v roce 1959. Školní statek přebral v tomto roce do trvalého užívání 71 ha půdy v obci Korunní vzdálené 25 km od Kadaně. V září pak došlo k převzetí JZD Kadaň o výměře 125 ha s provozními budovami a živým i mrtvým inventářem. Současně 12 družstevníků přešlo do trvalého pracovního poměru statku. Tento rok je významný i tím, že školní statek dosáhl toho, že farma Jezerka byla z držby Státního statku Kadaň převedena do jeho vlastnictví. Celková výměra půdy činila 46 ha. K tomuto převzetí byl školní statek donucen vzhledem k zajištění ustájovacích prostor pro skot.
V roce 1960 obhospodařoval školní statek celkem 458,28 ha zemědělské půdy.

 

 

Rekonstrukce školního statku

K 1. 2. 1962 bylo podle plánu převzato JZD Pokutice s výměrou 262 ha zemědělské půdy a ještě v září stejného roku došlo k převzetí JZD Rašovice o výměře 259,42 ha zemědělské půdy. Pohybem půdního fondu se stále zhoršovaly výrobní podmínky školního statku, což se negativně projevovalo jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě. Byly proto vypracovány výhledové plány výstavby a rekonstrukce školního statku. Jejich realizaci však již v počátku zabránila důlní činnost a výstavba elektrárny Tušimice. Tato znemožnila dokončit i rozestavěné zařízení školního statku na Jezerce. Další výstavba školního statku pak byla úplně zastavena.
Vedoucí pracovníci školy a statku vypracovali proto novou koncepci výstavby. Jejich maximální snahou bylo vybudovat od základu nový školní statek v oblasti, kde nebyly jiné investiční záměry. Tento projekt plánoval výstavbu nové farmy v Pokuticích. Výstavba však přesto, že byly zajištěny finanční prostředky, uskutečněna nebyla. Až v roce 1975 pokračovala výstavba farmy Jezerka.
V roce 1977 v návaznosti na stávající objekty byla vybudována horkovzdušná sušička BS6 a pokračovala výstavba všech stávajících provozních objektů. V roce 1984 byl dán do provozu kravín pro 200 ks dojnic. V Kadani pak byla realizována výstavba panelového domu s 27 bytovými jednotkami pro zaměstnance školního statku.
 

 

 

Důlní činnost a její vliv

Půdní fond školního statku se neustále měnil i po roce 1965. Příčinou změny byl zábor půdy pro důlní činnost. Tím se zmenšovala výměra obhospodařované půdy školního statku. Při tom přicházel statek o nejúrodnější pozemky a místo nich vznikaly rozsáhlé výsypky, tvořící tzv. ”měsíční krajinu”. Tyto se stávaly obrovským semeništěm nejrůznějších plevelů.
Z iniciativy pracovníků školy a školního statku začala v roce 1971 ve spolupráci s vedoucími pracovníky Dolů Nástup Tušimice se zemědělská rekultivace výsypek. Výsledkem tohoto snažení je skutečnost, že školní statek má v současné době převzato 14 ha a v rekultivačním cyklu obdělává 250 ha půdy.

 

 

Závěrečné shrnutí

Přes veškeré podstatné změny a nemalé potíže ovlivňující i vlastní výrobu a její zaměření dosahoval školní statek dobrých hospodářských výsledků. Dokládá to i následující tabulka:

Vybrané ukazatele vývoje školního statku

 

Ukazatel

MJ

1970

1975

1980

1985

1990

1991

zem. půda

ha

725

676

705

708

655

651

orná půda

ha

395

377

416

423

431

430

obiloviny

t/ha

3,5

3,1

4,2

4,0

4,9

2,4

dojivost

1/ks

2392

3393

3272

3303

3410

3581

pracovníci

osoby

69

61

64

64

65

64

 

V současnosti se školní statek přizpůsobuje podmínkám tržního hospodářství. Hlavním cílem zůstává vytvořit podmínky pro výchovu žáků pro provoz zemědělských podniků, pracovníků činných v zemědělské správě a odborně vzdělaných soukromě hospodařících rolníků. V důsledku toho dochází k podstatným změnám ve výrobním zaměření. Místo tradičně orientované rostlinné výroby, která zajišťovala potřeby pro živočišnou výrobu, a plánovaných výměr obilovin, dochází k orientaci na tržně zajímavé plodiny, jako je např. pohanka, proso, travní semena aj.
Rovněž v živočišné výrobě se produkce masa redukuje ve prospěch výroby drůbežího a vepřového masa.
Závěrem je třeba uvést, že vytvořit v podmínkách školního statku kvalitní účelové zaměření vyplývalo a vyplývá z tradičně dlouhodobé a úzké spolupráce pedagogických pracovníků školy a techniků statku. Tato nevšední skutečnost je dána tím, že většina techniků školního statku je absolventy kadaňské zemědělské školy. To se pak také odráží v oboustranném kladném vztahu mezi učiteli a techniky statku. 
 

 

 

CERTIFIKÁT NA BIOPRODUKTY

Na základě inspekce provedené dne 14. 6. 2007 organizací Kontrola ekologického zemědělství o. p. s. byl Školnímu statku Kadaň, který je součástí naší školy, přiznán certifikát na bioprodukty "Produkt ekologického zemědělství". Školní statek je oprávněn od 9. 7. 2007 do 9. 10. 2008 označovat svoje produkty příslušným grafickým znakem a textem. (náhled certifikátu)

 

 

ZAMĚSTNANCI ŠKOLY OD ROKU 1945

 

ŘEDITELÉ

RNDr. Miroslav Servít (1945-1950)

Ing. Václav Jäger (1950-1951)

Ing. Jaroslav Satrapa (1951-1952)

Ing. Václav Herbrych 1953-1957)

Ing. Bohuslav Sylla (1957-1958)

Ing. Karel Brada (1959-1965)

Ing. Jaroslav Seifert (1965-1991)

Ing. Blahoslav Srb (1991-1998)

Ing. Jiří Marek (od 1998)

 
 

 

 

ZÁSTUPCI ŘEDITELE

Ing. Karel Tomeš (1952-1953)
Ing. Arnold Brom (1953-1961)
Ing. Vladimír Richtr (1961-1971)
Ing. Radislav Velčovský (1971-1982)
Ing. Jan Buriánek (1982-1992)
Mgr. Alena Marková (1992-1993)
PaedDr. Zdeněk Slanina (1993-2010)
Ing. Tatiana Doktorová (od 2010)
 
 

 

 

UČITELÉ

Ing. Oldřich Adamec (1960-1980)

Ing. Vladislav Mert (1957-1992)

Ing. Libuše Albrechtová (1953-1954)

Bc. Pavla Mudrová (2002-2010)

Ing. Aleš Babák (1959-1964)

Ing. Ivana Müllerová (od 2002)

Mgr. Jiří Baláš (1974-2009)

PaedDr. Jana Nováková (od 2002)

Ing. Ludmila Bártková (1957-1958)

Ing. Jiří Němčanský (1981-2010)

Mgr. Helena Bartošová (od 2010-2014)

 

Mgr. Jitka Beranová (2006-2009)

Ing. Stanislav Nykodém (1962-1962)

RNDr. Zlatko Bilián (1947-1948)

Jan Novák (1951-1953)

Ing. Zdeněk Blabolil (1956-1959)

Ing. Karel Novák (1951-1959)

Mgr. Jan Blažíček (1962-1967)

Ing. Marie Ondová (od 2000)

Ing. Ivana Boudová (od 2001)

Mgr. Tomáš Oršulák (1999-2005)

Ing. Karel Brada (1957-1965)

Ing. Josef Otta (1956-1996)

Ing. Arnold Brom (1948-1961)

Ing. Václav Pech (1947-1948)

Dana Břetenářová (1993-2001)

Ing. Jaroslava Peštuková (od 1991)

Ing. Jan Buriánek (1954-1996)

Mgr. Monika Pikalová (1995-1996)

Alena Buriánková (1967-1968)

Tomáš Pospíšil (2003-2009)

Ing. Tomáš Cinka (2007-2012)

Ing. Miroslav Procházka (1945-1951)

Mgr. Martina Coubalová (2008-2012)

Ing. Marie Procházková (1958-1978)

Jiří Cupa (1947-1949)

Václava Rašticová (1971-1971)

Ing. Dagmar Čadílková (1982-1994)

Mgr. Kateřina Raubová (od 2006-2014)

Ing. Věra Čmichovská (1979-2012)

Ing. Vladimír Richtr (1956-1971)

Ing. Tatiana Doktorová (od 1994)

Eliška Rosolová (1949-1952)

Mgr. Jindřich Fabián (1980-1990)

Alois Rýpar (1953-1954)

Ing. Oldřich Fabinger (1961-1962)

Jiří Sachl (od 1993 do 2011)

Dr. Ing. Konstantin Filc (1946-1949)

Ing. Jaroslav Satrapa (1948-1953,1969-1991)

Ondřej Gregor (2005 do 2010)

Ing. Zdeňka Satrapová (1962-1997)

Mgr. Marcela Hájevská, DiS (od 2006)

Ing. Václav Satrapa (1991-1997)

Martin Hájevský (2009-2010)

Ing. Jaroslav Seifert (1962-1991)

Irena Hanousková (od 2006)

Ing. Pavel Sekera (od 1986)

Ing. Marie Hánová (1989-1996)

Alena Sembdnerová (od 2004)

Marcela Havlišová (1987-2013)

Mgr. Miloš Schams (1995-2013)

Ing. Vilém Heidenreich (1976-1984)

PaedDr. Zdeněk Slanina (1993-2011)

Helena Helebrantová (1993-1997)

Ing. Miloš Soukup (1990-1992)

Ing. Jana Hendrychová (od 2006)

Ing. Blahoslav Srb (1977-1998)

Ing. Václav Herbrych (1948-1957)

Ing. Jan Srb (1971-1990)

Vlasta Herbrychová (1955-1958)

Mgr. Roman Srb (1992-1997)

Ing. Jiří Hodinář (1972-1973)

Ing. Arpád Szilvási (2000-2013)

Bc. Jana Hladová (2003-2010)

Ing. Jindřich Šebek (1960-1976)

Ing. Antonín Hoffman (1962-1962)

Mgr. Iva Jindrová (od 1992)

Mgr. Magdaléna Holecová (1956-1961)

Ing. Jan Štech (1951-1957, 1963-1982)

Ing. Roman Honzík (1989-1993)

Ing. Josef Štěpek

František Hradil (1953-1967)

Mgr. Jiří Štěrba (2002-2006)

Ing. Petr Hybner (1995-2002)

Antonín Tabinský (1952-1958)

Šárka Išlerová (1993-1998)

Ing. Miroslav Táborský (1989-1991)

Ing. Miroslav Jancák (2004-2007)

Ing. Vlastimír Taťák (1958-1980)

Mgr. Anna Janová (1993-2006)

Ing. Luboš Tejkl (1982-1988)

Ing. Bedřich Janovský (1973-1998)

Mgr. Irina Tichá-Urbanová (1984-1987)

Ing. Jaroslav Jelínek (1953-1958)

Ing. Karel Tomeš (1946-1953)

Věra Jelínková - Nováková (1950-1956)

Ing. Eugen Trčka (1961-1979)

Ing. Helena Karešová (1958-1965)

Mgr. Oldřiška Vacková (2002-2010)

Ing. Jiří Kareš (1959-1964)

Ing. Jiří Vaněk (1983-1984)

Ing. Jaroslav Kladiva (1957-1971)

Ing. Jiří Vener (1959-1966)

Ing. Václav Kohout (1979-1991)

Ing. Radislav Velčovský (1964-1987)

Ing. Jaromír Konderla (od 2004)

Ing. Rudolf Veselý (1954-1959)

Prof. Blahoslav Komeštík (1968-1973)

Ing. Jiří Vlček (od 2002)

Ing. Josef Kučera

Mgr. Čestmír Voldřich (1957-1995)

Mgr. Dana Kulhánková (1992-1996)

Mgr. Hana Voldřichová (1958-1995)

Lucie Kulštrunková, DiS (2004-2012)

Ing. Alois Všechovský (1981 do 2011)

Mgr. Irena Lenčová (1990-1992)

Ing. Karel Wurm

Emanuel Lukáš (1951-1953)

Ing. Anna Weidemannová (1953-1955)

Ing. Dalibor Macák (1987-1990,1992)

Miroslav Zahrádka (1955-1955)

Mgr. Alena Marková (1990-1994)

MVDr. Stanislav Zajíček (1962-1966)

Jarmila Matějovská (1962-1962)

Ing. Jaroslav Židlický (1974-1977)

 

Irena Žučková-Mikešová (1946-1953

 
 


 

  

Aktualizováno Neděle, 26 Říjen 2014 19:42